Jakým současným počinem je možné přispět do stabilizované obytné lokality z pozdních 90. let, tvořené archetypální a měřítkovým homogenní zástavbou z domů se sedlovými střechami a vikýři? Pokorným.
Protože byly tvar, objem a orientace dopředu dané, zbývající ztvárnění vnější formy je už jen ryzím projevem vnitřního uspořádání a snahy o nízkou energetickou náročnost.
Velkorysé členění na velké plochy hladkých omítek a zasklených ploch v smrkových rámech, výhledů a průhledů je příjemným zklidněním v pestrém kontextu.
Servisní jádro domu osvobozuje fasádu a uvolňuje dispoziční řešení. Souvislý interiér plyne mezi místnostmi a patry. Příčné průhledy v obou směrech uvolňují napětí mezi vnitřkem a vnějškem.
Hrubé betonové tvárnice a strop z pohledového betonu vynesen robustním ocelovým průvlakem táhly jsou výsledkem racionálních úvah o úspoře finančních i výrazových prostředků. Hebké povrchy podlah a nábytku z březové překližky korunované obloukem v hřebeni střechy jsou naopak pečlivě zvolenou estetickou vrstvou, která z domu dělá domů.
Oba kontrastující přístupy mají společného jmenovatele v precizně zpracovaných detailech, které nestárnou, a výrazové úspornosti, která nechává volný prostor pro hlavní smysl existence domu – život v něm.
Přečtěte si také
Soutěž Interiér roku: Rodinný dům s terasou a velkou zahradou
Dům vznikl pro babičku, její specifický životní styl a nároky. Otázky, které bylo v procesu navrhování potřeba správně zodpovědět, vyústily do řešení, která stejně jako svěží babiččina duše nezestárne.